"Kancelářské" výpočty v Openoffice.org

Openoffice Calc se ovládá do té míry stejně, jako Excel, že je bližší popis zbytečný. Například pokud vyplníme do buňky D3 vzoreček, roztáhneme jej myší za pravý roh úplně stejně.

Pokud ovšem potřebujeme absolutní odkaz na buňku (hned v následujícím vzorci), musíme si značky "$" doplnit sami ručně, klávesa F4 má jinou funkci. Také nelze buňku G2 jen pojmenovat "Euro" a spoléhat na to, že kliknutím na ní pak získáme absolutní odkaz. Je třeba do vzorce napsat ručně takto zadaný název buňky.

Také se trochu liší vkládání funkcí. Při zvolení průvodce funkcí máme stále možnost pro každý parametr zadávané funkce znovu zvolit průvodce funkcí, a tím přímo vytvořit zde požadovaný "vhnízděný" výraz. Takto se choval MS Excel do verze 5 (to je ta, co předcházela verzi 97 - pak byla 2000, XP, 2003...).

Pokud výraz zadáme a pak se na něj znovu vrátíme, dokonce nám zobrazí strukturu výrazu.

Zbývá dodat, že názvy funkcí nejsou přeloženy do češtiny (píšeme IF a ne KDYŽ). Osobně považuji toto řešení za lepší. Pro neprogramátory bych jako výhodu uvedl, že díky překladu v MS Excel se po internetu hůře hledají ukázky a řešené příklady.

Zaokrouhlení - ROUND; příklad vznikl před několika lety, kdy padesátihaléře existovaly. Ovšem zaokrouhluje se na celý počet desetinných míst - řešením bylo nejprve číslo ponásobit dvěmi a po zaokrouhlení je opět podělit.

Připravujeme jinou úlohu - zaokrouhlení počtu nakupovaného nápoje v PET lahvích na celé násobky šesti nahoru. Zaokrouhlení nahoru je v Openoffice ROUNDUP (jinak označení prostředku na ničení plevele), v MS Excel ZAOKROUHLIT.NAHORU (ale funkce vybíráme z nabídky).