1. adresy neboli označení příjemce zprávy (může být i obecné; v takovém případě může být zpráva přijata více objekty a mluvíme o broadcasting=rozhlasové vysílání),
2. selektoru zprávy vyjadřuje, co se má dělat - je to např. jméno metody, která se má vyvolat,
3. argumentů - jsou to parametry pro vyvolanou metodu.

Je třeba vědět, že za realizaci zpráv, jejich předávání a práci s nimi je zodpovědný operační systém, v tomto případě Windows. Zprávy jsou také jedním ze stěžejních (a také nejvíce nespolehlivých) částí Windows. Protože ale práce se zprávami prostřednictvím služeb Windows je složitá a má četná úskalí, tvůrci Delphi zapouzdřili windowsovský systém zpráv do objektů v Delphi, se kterými se pracuje jednodušeji. V Delphi se jim říká události.

Popišme si nejprve zprávy tak, jak je realizují windows. Ve windows je zpráva record, který má následující části:

• handle okna = číslo určující, pro které okno je zpráva určena. (Poznámka: "okna" jsou nejen formuláře, ale také jejich jednotlivé části, např. tlačítka, EditBoxy a podobně).
• Zpráva = číslo určující, jaký je význam zprávy. Řada zpráv je standardně definována ve windows, uživatel má možnost přiřadit některým číslům (zprávám) svůj vlastní význam. Windows zprávy mají čísla, konstanty, jejichž názvy začínají wm_: wm_Aactivate=bylo (de)aktivováno, wm_Char=bylo vysláno wm_KeyDown a wm_KeyUp, wm_Close=příkaz k zavření okna, wm_KeyDown=byla stlačena klávesa,wm_KeyUp=byla uvolněna klávesa, wm_LbuttonDown=levé tlačítko myši, wm_MouseMove=pohyb myši, wm_Paint=překresli klientskou oblast okna, wm_Timer=zpráva od časovače, wm_Quit=konec programu.
• wParam = číslo typu word (2 byty), které upřesňuje význam zprávy
• lParam = 4-bytové číslo typu LongWord anebo pointer, které upřesňuje význnam zprávy.
• time = čas vzniku zprávy
• pt = pozice kursoru myši, když zpráva vznikla.

• Fronta zpráv - každá aplikace má svou frontu zpráv.
• Cyklus zpráv = mechanismus, který cyklicky vybere z fronty zpráv jednu zprávu a doručí ji příslušnému oknu.
• Window procedura = každé okno má jednu window procedure, které je zpráva doručena, která se musí postarat o její zpracování a která na ni musí správně reagovat. Je to většinou call back procedure, tedy procedura ve vaší aplikaci, kterou vyvolávají windows. Windows vesměs očekávají, že jim tato procedura vrátí hodnotu jako hlášení o tom, jaký byl výsledek zpracování zprávy.

Obsluha zpráv v Delphi je daleko jednodušší než ve Windows: místo jedné procedury window procedure, která obsluhuje všechny zprávy, má v Delphi každá zpráva svou vlastní proceduru. Aby procedura mohla být obsluhou zprávy, musí splňovat 3 podmínky:

1. musí být metodou objektu,
2. musí mít jeden var parametr typu TMessage (nebo některého specifického typu zprávy),
3. musí mít direktivy message za kterou je číslo zprávy.

Pozor, obsluha zpráv není bez závazků! Kdybychon v proceduře Prekresli vynechali inherited, nezavolala by se procedura pro obsluhu zprávy wm_Paint z rodiče, tzn. z formuláře TForm. To by mělo fatální důsledky: Windows by nedostaly požadovanou návratovou hodnotu, a proto by aplikace zamrzla (nebo celý počítač).

1. procedura Perform( ); Pracuje nezávisle na Windows, posílá zprávu jakémukoliv formuláři nebo jeho prvku, pokud známe instanci toho objektu v Delphi.
2. procedura SendMessage( ); Dovoluje poslat zprávu i oknu, které není v Delphi, pošle zprávu přímo window proceduře zvoleného okna. Čeká, dokud zpráva není doručena.
3. procedura PostMessage( ); Jako SendMessage, ale nečeká na doručení.

Pokud potřebujeme posílat zprávy mezi aplikacemi (na jednom počítači!), musí se číslo zprávy zaregistrovat ve Windows. V každé aplikaci, mezi kterými si chceme posílat zprávy, zavoláme proceduru RegisterWindowsMessage s parametrem - libovolným (ale u všech aplikací stejným) řetězcem. Windows zprávě přidělí číslo v rozsahu $C000 až $FFFF.

Vedle typu TMessage definují Delphi ještě specifické typy zpráv, které obsahují úplnější specifickou informaci. Typicky TwmMouse obsahuje Msg:TmsgParam, Keys:word, Xpos a Ypos: integer a Result:longint.

V Delphi má každý objekt proceduru WndProc, což je vlastně window procedura. Ta se postará o to, aby zpráva byla rozeslána do oken, kterých se týká. Uvnitř okna nastane obsluha zprávy a poté, co je zpráva obsloužena, tak se označí jako vyřízená. Všechny zprávy, které nejsou v objektech obslouženy, se sbírají a přivedou se do procedury DefaultHandler.

Zprávy, které jsou zapouzdřeny a zpracovány systémem Delphi a které jsou doručeny do správných objektů, se nazývají události, anglicky event. Protože události jsou opracované zprávy, nikoho asi nepřekvapí, že každé zprávě Windows odpovídá jedna událost v Delphi:

1. Události jsou pointery na metody.Pokud je hodnota pointeru nil, tzn. dokud jsme nezařadili vlastní obsluhu události, žádná obsluha se nevyvolá anebo se vyvolá jen defaultní obsluha.
2. Události jsou vlastnosti - property. Proto se s nimi pracuje jako s vlastnostmi, například takto.
3. Obsluha události jsou procedury. Anglicky se jim říká handler. Příklad handleru je zde.

Některé handlery jsou v Delphi předdefinovány, např. handler pro ošetření události Click. Pokud chceme či potřebujeme standardní chování modifikovat, můžeme. Protože handler je metoda jako každá jiná, můžeme ji ve zděděných třídách zmodifikovat - třeba override, přeřídit. Je třeba dodržet 2 podmínky, bez kterých by obsluha událostí byla nespolehlivá:

1. prázdný (nepřiřazený) handler se musí chovat, jako kdyby tam žádný handler nebyl.
2. uživatel musí mít možnost přeřídit defaultní chování handleru.

Při stisknutí klávesy vznikne událost OnKeyDown, při jejím uvolnění OnKeyUp. Pokud dojde ke stisknutí a uvolnění klávesy, vygeneruje se událost OnKeyPress. Bohužel, OnKeyPress funguje jen na "normální" klávesy, jako jsou písmena, tlačítka apod. Příklad je zde.

Kdybychom potřebovali zpracovat stisknutí některé řídicí klávesy, jako je Home, End, šipky a podobně, museli bychom napsat handler pro událost OnKeyDown.

Někdy je velmi omezující, že událost z klávesnice je směrována přímo k objektu, kterého se týká; kdybychom například v předcházejících příkladech nenastavili u objektu Memo1 vlastnost Enabled:=False, tak bychom se chování OnKeyDown nedočkali. Důvod je prostý - OnKeyDown jsme nastavili ve Form1, ale událost z klávesnice se tam vůbec nedostane, protože Delphi ji oděšlou přímo na Memo1, kam patří. Chceme-li se tomu vyhnout, použijeme KeyPreview.

KeyPreview ve formuláři nastavíme na True. Tím se zajistí, že než událost dojde k objektu pro který je určena, tak se ještě předtím zpracuje ve Form.OnKeyPress. Na jiné události než na ty, na které reaguje OnKeyPress, tato vlastnost nefunguje.